Písková filtrace – praní filtru

Filtrace bazénové vody je zajištěna tlakovým filtrem ( foto č.1 ) s pískovou filtrační náplní pro vysokou zatíženost. Celý systém je opatřen armaturní sestavou kterou lze ovládat režim průtoku a po přenastavení ventilů ( foto č.2 ) změnit režim filtrace na režim praní. Při filtrování prochází voda filtrační náplní od shora dolů, přičemž se v písku zachycují mechanické nečistoty. Po určité době dojde k zanesení filtru, což se projeví zvýšením tlaku ve filtru ( foto č.3 ). Při zvýšení nad stanovený limit je nutné filtr vyprat. Praní filtrační náplně je prováděno prací vodou ( z akumulační jímky nebo z jímek ZZT – zpětné získávání tepla ) a u dvou největších okruhů ( plavecký bazén a relaxační bazén ) i pracím vzduchem za pomoci vzduchového dmychadla. Při praní prochází voda / vzduch filtrační náplní od spodu nahoru a vyplavuje v písku zachycené nečistoty, které jsou následně odplaveny do kanalizace. Jelikož po praní voda ve filtru obsahuje vyšší obsah nečistot, provádí se tzv. zafiltrování, kdy voda procházející filtrem od shora dolů je po krátkou dobu zavedena do kanalizace. Po zafiltrování začíná opět nový filtrační cyklus.

Ohřev bazénové vody

Ohřev bazénové vody zajišťují protiproudé trubkové výměníky ( foto č.4 ). Výměníky jsou napojeny na zdroj tepla v kotelně ( foto č.5 +6 ) přes kombinovaný rozdělovač a soustavu potrubí ( foto č.7 ) . Na výměníku je umístěno čidlo teploty bazénové vody, které přes regulátor ovládá elektro-ventil umístěný na okruhu otopné vody. Ta protéká spirálou uvnitř výměníku, kolem které obtéká bazénová voda, která je do výměníku přivedena zrychlovacími čerpadly. Tím dochází k ohřátí bazénové vody na požadované hodnoty. Teplota bazénové vody je pro každý okruh / bazén různá a rozhodující je, pro jaký účel má bazén sloužit a jaké má tedy zařazení dle platné legislativy. Např. teplota u plaveckého bazénu je cca 27°C, u dětského bazénu 31°C a třeba u vířivky ( whirlpool ) 35°C.

Chemické hospodářství – desinfekce
vody, pH a koagulace

Chemické hospodářství je nedílnou součástí úpravy bazénové vody. Ta musí splňovat hygienické požadavky dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 238/2011 Sb. V našem bazénu používáme nejrozšířenější a nejefektivnější systém úpravy vody, a to plynným chlórem. Samotný chlór v sobě spojuje desinfekční i oxidační účinek s residuálním charakterem a sám o sobě nemá ( volný chlór ) pro lidský organismus škodlivý účinek ( v koncentracích, ve kterých se v bazénové vodě vyskytuje ). Dávkování probíhá automaticky, z tlakových nádob pomocí chlorátoru ( foto č. 8 ). Celý systém pracuje plně na principu podtlaku, který vzniká v injektoru ( foto č.9 ) a tím přisává desinfekci do bazénové vody.
Je třeba připomenout ještě jeden velice důležitý a sledovaný parametr, a to tzv. vázaný chlor ( nejvyšší mezní hodnota je 0,3mg/l ). Ten vzniká reakcí a působením chloračního dezinfekčního činidla ( volného chlóru ) na organické látky obsažené ve vodě ( lidský pot, kosmetické přípravky, krémy, moč apod. ) . Ty se do bazénové vody nejvíce dostávají nedostatečným mytím a sprchováním !! Tak vznikají toxičtější, biologicky stabilnější a závadnější látky, které se projevují zvýšeným zápachem vody po chlóru a drážděním lidské pokožky.

Dalším parametrem, který je v rámci chemického hospodářství nutné sledovat a udržovat v rozmezí které určuje hygienická vyhláška je především vodíkový exponent neboli pH. Hodnotu pH udržujeme na neutrální hodnotě 7 ( povolená tolerance 6,5 – 7,6 ). Pokud se začne pH zvyšovat, je třeba začít dávkovat kyselý roztok, naopak pokud začne pH klesat, dávkuje se zásada. Dávkování veškerých roztoků je prováděno do bazénové vody dávkovacími čerpadly foto č. 10. Stejnými čerpadly se ještě dávkuje do bazénové vody tzv. koagulant neboli vločkovač. Ten má za úkol dokonale vyvločkovat velmi drobné nečistoty ( shluknout ve větší ), aby došlo k lepšímu zachycení ve filtru. Posledním sledovaným parametrem je REDOX (oxidačně redukční potenciál ). REDOX je parametrem intenzity všech redoxních reakcí v bazénové vodě a je vyjádřen v milivoltech ( mezní hodnota bazénové vody >= 700mV ). Zjednodušeně řečeno vyjadřuje poměr mezi obsahem desinfekce a nečistot. Dle hodnoty lze určit, zda desinfekce obsažená ve vodě funguje správně a je-li její obsah dostatečný vzhledem k obsahu nečistot.
Veškeré chemikálie určené pro dávkování do bazénové vody jsou skladovány na záchytných roštech a ve vyhrazeném prostoru úpravny bazénové technologie foto č. 11.

Ozonizace

Pro zlepšení a zajištění dokonalého hygienického zabezpečení vody zde používáme ještě další dva způsoby desinfekce. V obou případech se jedná o desinfekce bezchlorové. Jednou z nich je tzv. ozonizace. Ozón se řadí mezi nejsilnější dezinfekční a oxidační činidla.
Plynný ozón O3 vyrobený pomocí elektrických vysokonapěťových výbojů v ozongenerátoru foto č. 12 je směšován s bazénovou vodou v injektorech. Celý systém pak ještě obsahuje zrychlovací čerpadlo foto č. 13 a u dvou okruhů i sušičku vzduchu foto č. 14.
Účinek ozónu na lidské zdraví je zásadně odlišný u ozónu, který je rozpuštěn ve vodě a ozónu přítomného v ovzduší. Z tohoto důvodu je nutné, aby se veškerý dávkovaný ozón ve vodě plně rozložil. Proto musí být součástí každého ozónového systému destruktor zbytkového plynného ozónu. V našem případě je tímto destruktorem UV záření.
Voda obsahující ozón zlepšuje prokrvení pokožky i stav některých kožních onemocnění a má tedy pozitivní terapeutické účinky. Další velký přínos ozonizace spočívá v kvalitě vody, která je jiskřivě čistá a bez zápachu, nedráždí oči, sliznici a pokožku.

UV záření

Druhou bezchlorovou desinfekcí používanou v našem bazénu je UV záření. To vzniká v plnoprůtokové středotlaké UV lampě (foto č. 15 a 16 ). Hlavní funkce UV záření spočívá především v ničení bakterií, virů, plísní a spor. Zároveň podporuje fotooxidační a fotochemické reakce a tím ničí nepříjemné pachy v ovzduší bazénu a v kombinaci s ozonem funguje jako destruktor zbytkového plynného ozónu. Výkon ( irradiance ) UV lamp lze regulovat. Aby bylo dosaženo optimálního výkonu, je nutné udržovat UV trubici v čistotě. K tomu slouží automatický čistící mechanismus, který stírá trubici v nastaveném režimu v průběhu provozu.

Kontrola dodržování hygienických požadavků – odběry vzorků

Kontrola dodržování hygienických požadavků se řídí vyhl. č. 238/2011 Sb. ve znění 97/2014 a probíhá ve dvou rovinách vyhodnocení – automatický a ruční odběr vzorků.
Automatický odběr vzorků: vzorky jsou odebírány kontinuálně přímo z bazénů a dále jsou vedeny k sondám / elektrodám ( foto. č 17 ) automatiky chemického hospodářství. Vyhodnocení vzorku pak probíhá přes automatickou vyhodnocovací stanici ( foto č. 18 ). Ta v případě potřeby dávkuje chemické přípravky pro udržení požadovaných hodnot. Tento proces probíhá nepřetržitě po celou dobu provozu.
Ruční odběr vzorků: ruční odběr probíhá buď přímo z bazénů nebo odběrných míst k tomu speciálně zřízených. Obsluhující personál vodního hospodářství ( strojník ) má pro toto měření k dispozici optický přístroj sloužící ke stanovení koncentrace látek v roztocích, tzv. FOTOMETR ( foto č. 19 ). Po změření sledovaných hodnot strojník provede porovnání a kontrolu správné funkce automatiky vodního hospodářství, popř. provede kalibraci sondy automatiky.
Četnost měření sledovaných hodnot je přesně dána dle požadavku vyhl. č. 238/2011 Sb. ve znění 97/2014 a je nutné tyto hodnoty evidovat a vést o tom kontrolní
Další povinnost která vyplívá z výše uvedené vyhlášky je, dvakrát měsíčně provést kontrolně mikrobiologické vyšetření bazénové vody na všech cirkulačních okruzích. Toto měření provádí ekologická a akreditovaná laboratoř. O výsledcích měření každého vzorku je vyhotoven protokol, který je okamžitě poslán do systému PiVo ( pitná voda ). Tento systém slouží jako nástroj hygienické služby pro sledování kvality vody.